Takoé normální den

Zas mě učarovalo kouzlo klávesnice a tak si tu ťukám písmenka a čekám co z toho vyleze. Nechce se mi spát. Myslim, že kdybych zalezl do postele čučel bych do stropu a rozímal nad úplnejma kravinama a nebo počítal stáda... TO raději tohle. Dneska jsem trávil v práci těžkej přesčas. Jeník zaspal (koukám do pravýho rohu a ono to bylo vlastně včera
- poznámka autora :-)
no Dopféé dorazil až ve čtvrt a tak musel ještě využít mé trpělivosti a jít zařídit pár rutinních neodkladných píčovn... No skejnul jsem tam do čtvrt na devět a tak jsem ještě pokecal s Bossmasterem.
Odpo jsem čekal kámošku, se kterou nám asi nikdy nebude souzený se sejít. Už si to plánujeme hezky dlouho a vždycky do toho zasáhne nějaká vyšší moc nebo tak něco, páč jinak už si to nedokážu vysvětlit. Je to komický páč nejdřív jsme si oba mysleli, že to ten druhej dělá schválně. No a pak už jsme pochopily, že je za tím něco víc :-) párkrát jsme se sice už viděli ale je to jen mizivé procento a to nemluvím o tom, že naše setkání byla povětšinou náhodná.
Zkrátka to zase krachlo a tak jsem seděl u kompu a klábosil na ICQ. Dokonce jsem prohodil i pár vět se slečnou V. No prej se má dobře a lítá všude možně s nějakym friendem. Tak doufám, že je snad štastná! No sice to nejdřív trošku štíplo, nebudu hrát zase kostěje necitelného, ale je to tak asi lepší páč to uhasí ty zbytky.... No je to zajímavý jak se vám sem tam zasteskne i po těch věcech, který jste zrovna nemilovali, alespoň mě to občas přepadne.
No během klábosení jsem dostal chuť na nějakou tu roštárnu a tak jsem vyrazil pro George a pak směr centrum s objíždkou kolem Kotlářky :-))) cestou jsme stihnuli ještě KFC a že jsem člověk zvídaví dali jsme si nového twistra. No nebylo to špatný, ale já obecně nesnáším tyhle fásty moc dobře - paradoxně mi to chutí - takže jsem měl ještě dlouho velmi zlý pocit v oblasti břišní dutiny, který odezněl až na SD na místě kde muž hovoří s bohem :-)))
Moc jsme se v práci ale nezdržovali a vyrazili jsme na Letnou. Poslední dobou jsem tam často. Je to sice z větší části shoda náhod, ale to místo mám rád. Je tam dost zeleně a docela dobrej výhled. Když člověk kouká na Prahu takhle z vejšky příjde mu taková hezčí. Je daleko všeho toho ruchu, ale vše může z bezpečné vzdálenosti v klidu sledovat.
Kouzlo Letenských sadů však překonala touha zahrát si fotbálek a tak jsme po 20minutách vyrazili směr EL WooD. Tohle místo mám taky moc rád o proti Letný je tu sice míň stromů, ale zase fotbálek a víc známejch kxichtů na jednom místě.. Zasedli jsme a dali si pivko. U stolu seděli dvě velmi sympatické kámošky - stařičká :-) Edita, Dáda, Šteflík, jeho kámo Lukas a George
Konverzace byla trošku stížená páč Dáda je velmi upovídaný človíček a ti kdo ji znají ví o čem mluví a možná se i divý, že jsem to dokázal popsat takhle šetrně. Přirovnání tak k rotačnímu kulometu Gatling - nějakej novější model :-) já i můj domácí jsme velmi komunikativní ale na tohle fakt nikdo nemá :-))))
Tak jsme poslouchali a poslouchali...občas i někdo z ostatních něco stihnul pronést. Dáda pak konverzaci všem komě mě usnadnila tím, že mne poprosila o zkoušení ze španělštiny. Dala mi učebnici a já jí testoval znalosti slovní zásoby což zbytek osazenstva stolu kvitoval s velkým povděkem... po půl hoďce už jsem byl vyčerpanej a tak jsem utekl k fotbálku....
Po dvou a půl hodinách už nás všechny boleli uši a chtělo se nám některým spát, rozhodli jsme se tedy, že vyrazíme dom. Doprovodili jsme holky, rozloučili se s Georgem a já pak ješte zamířil na cígo k Marťasovi... Pak už jen tunel a teď zbývá ještě napsat ahoj všem věrným dát cígo a jít spát...
Majtě se krásně kamarátky a kamaráti